Balada o věčné lásce

Klíč

1:Byl jest slF#mičný rEytíř z cF#mínu, či snad lacknecht, mEušketF#mýr,
na poličce v pEolostF#mínu, barevný měl štEít i knF#mír,
nad hlavEou meč nehýbAá se, není slC#yšet bitvy řF#mev,
tak tu stEojí v plné krAáse, chce být tvC#ůj a chce prolít krF#mev.
R:A co rHmůže, ktAerá vHmadne v čínské vDáze AopodHmál,
za oknDy už pAodzim chřHmadne, ona natruc vAoní dHmál,
kolik plAátků ještě zbDývá, zrcadlF#o má matný jHmas,
na sebAe se růže dDívá, chce být tvF#á a chce přelstít čHmas.
2:A ta růže, co se tváří, že se jí čas netýká,
přes den pyšně vůkol září, v noci tajně naříká,
okamžik se nedá vrátit, marně čekáš na zázrak,
nechceš-li mou lásku ztratit, neříkej "ještě ne, až pak".
R:A ten rytíř, co se věčně chystá ztéci lásky věž,
na poličce nekonečně vymlouvá se, je to lež,
ten, kdo váhá, nese vinu, buďto útok, nebo krach,
ty jsi jak ten rytíř z cínu, cit je cit, ale strach je strach.
*:A tak v pEmrvním chvDatu mlEmádí klečíš lG#ásce Du nohEmou,
koho kdG#o tu vlDastně svEmádí, slova nic už nDezmohEmou,
jí je mdlDo a dech se tG#ají, a ty rHudneš jako rEmak,
oba chcDete být už v rG#áji, peklem tHam cesta vede všEmak.
X: Končí tAmémeř bG#ezúhAmonně tahle věčná bG#aladaAm,
končí pro nás, nG#e však prAmo ně, to vás jCistě nG#apadáAm,
byl jest jG#eden sličný, Hinu, to už znEáte, a tak dAál,
a ten v nG#ěžném polostHínu dívce prEý růži na klín dAmal ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:11:58.944+00:00
Výsledky hledání: